Psychologická poradna

Psychologická poradna RC Radost vznikla za účelem nabídnout rodinám, i jednotlivým členům, v aktuálně prožívané obtížné situaci včasnou a efektivní odbornou pomoc.
Prostřednictvím krizové intervence, psychologického poradenství a dalších doplňkových činností jsou aktivizovány a podpořeny zdroje klienta tak, aby sám zvládl obnovit svou duševní rovnováhu a uspokojivě řešit mezilidské vztahy.

Kontakt pro objednávání termínů konzultací

MUDr. Kamila Chabrová - sociální pracovnice
Tel.: +420 778 407 724
E-mail: poradna@rcradost.cz

RC Radost není zdravotnické zařízení, neposkytuje diagnostiku ani soudně-znaleckou činnost.

Příběhy ze života:
(jména i bližší reálie jsou pro bezpečí klientů pozměněny)

„S manželem se rozvádíme. Už se ty hádky nedaly vydržet. Dětem jsme to ještě neřekli, ale nechceme, aby se to dozvěděly jako první od někoho jiného. Jenže se bojím, že jim to ublíží, že jim to neřekneme správně. Poradíte nám, jak je na to připravit? „
paní Ž.

„Dcera se nám mění před očima. Byla pohodová, slušná, doma pomáhala. Od nástupu na druhý stupeň se vše změnilo. Je čím dál tím víc uzavřená, drzá, neustále na telefonu. Zdá se mi i více podrážděná, rychle se naštve. Odmítá dělat to, co ji dřív tak těšilo. Nevíme si s ní rady. S námi nechce o ničem mluvit, svěřit se.“
pan L.

„Před měsícem jsem se rozešla se svým přítelem. Tedy spíš on se mnou. Nechápu to, vždyť nám bylo spolu tak pěkně. Jako občas jsme se pohádali, občas to bylo fakt drsný, ale to je normální ne? Nevím, co si teď bez něj počít. Mám strach, že už mě nikdo nebude mít tak rád. Že mi už nikdy nebude líp. Nechce se mi chodit ven s kamarádkami a poslouchat, jak se jim daří nebo to, že se mám na Petra vykašlat a hledat si někoho nového. Mám pocit, že mi teď nikdo nerozumí a cítím se sama.“
Paní N.

„S přítelkyní jsem už 10 let, potkali jsme se na střední škole. Zamilovali jsme se, a i když nám nikdo nevěřil, tak jsme překonali i studia na jiných vysokých školách. Momentálně žijeme spolu. Je to fajn, ale… Nevím. Mám pocit, že je Lucka dobrý parťák, nejlepší kamarád, je na ní spoleh. Ale prostě už necítím to, co dřív. Mám pocit, že už se bereme jako samozřejmost. Sestěhováním si připadám, jak v manželství po dvaceti letech. Už si ani nepamatuju, kdy se na mě Lucka podívala s tou jiskrou v oku, s touhou. No a to je právě ten problém. K nám do práce nastoupila nová kolegyně. Vlastně ani není můj typ. Ale jak se na mě dívá, s ní je všechno ta nějak jednodušší, lehčí. Nevím, co teď s tím. Nechci nikomu ublížit.“
pan D.

„Jsem vyčerpaná, unavená, rychle se naštvu. Ráno je mi špatně, když pomyslím na práci. Svírá se mi žaludek celou cestu. Pak funguju, makám na sto procent. Dovolenou jsem měla naposled před rokem, protože stojí celá firma na mě. Poslední měsíce se to horší, naštve mě, když mi zas zazvoní telefon. Manžel si začíná stěžovat, že to nejsem já. Bezdůvodně křičím na kolegy, muže a už i na děti. Jsem vyčerpaná, ale té firmě už jsem dala hrozně moc, nemůžu ji opustit. Ale nevím, jak dlouho se to dá takhle ještě vydržet.“
paní G.

„Marušce je 7 let, začala chodit do první třídy. Je moc šikovná, už na školce ráda sportovala, učila se angličtinu, letos jsme jí zapsali ještě do tvořivé dílny. Maruška je taková naše šikulka. Od pondělí do pátku má každý den nějaký kroužek a večer ještě cvičíme logopedii, co nám doporučila paní v poradně. Dá to zabrat, ale chceme pro Marušku jen to nejlepší. Chceme, aby to někam dotáhla, a v dnešní době je třeba na sobě pracovat už od mala. Kdyby my jsme měli takové možnosti…. Ale poslední dobou se víc vzteká, je protivná a její třídní učitelka nám naznačila, že se začala chovat ošklivě k ostatním spolužákům. Také ji začalo často pobolívat bříško, doktor nic nenašel, tak nás poslal za psychologem, jestli jí něco netrápí.“
manželé P.

Facebook
Divoke husy